Strach

fear

STRACH provází člověka od narození.

STRACH čeká někde kolem nás. Je pomocník, ale může i zabíjet.

STRACH rozdělujeme na RACIONÁLNÍ a na IRACIONÁLNÍ.

 

Jestli někdo řekne, že nemá strach, že má pro strach uděláno, tak buď LŽE, nebo nemá pud SEBEZÁCHRANY. Takový člověk je schopen jít do rizikových (život ohrožujících) situací bez rozlišení míry nebezpečí, protože jinak by musel dostat STRACH.

Takovým lidem je nejlépe se vyhnout, protože dovedou ohrozit nejen sebe, ale i ostatní – hecování ve stylu „nebuď srab“, apod.

 

RACIONÁLNÍ strach:

My, kteří máme racionální (zdravý) strach, se snažíme, pokud to jde, vyhýbat situacím, které jej vzbuzují – výška, hloubka, zvířata, nepevné konstrukce, ap. Dovedeme si přestavit následky. Situace si nevyžaduje (kromě zvýšení hladiny adrenalinu) abychom tuto činnost dělali.

Jsou lidé, kteří jsou často ochotni kvůli adrenalinu tzv. přiměřeně riskovat, což znamená, že se odpovědně připravovali na zvládnutí činnosti.

Jsou však situace, do které se může dostat každý z nás – do krizové situace se kterou nepočítal a není na ni připraven, která ohrožuje zdraví či život můj, nebo jiného a kdy je třeba ji vyřešit.

Pak je třeba strach překonat, zvážit míru altruismu a egoismu v nás vs. důležitost situace, do které mám jít. Racionálně myslící člověk asi zariskuje více, pokud půjde o člena rodiny, než o cizího člověka. U cizího rozliší, půjde-li o opilce, nebo dítě.

Bude hrát roli i to, zda o praktikách k záchraně něco ví a zda je dovede použít.

Člověk který má svoje morální hodnoty postaveny silně altruisiticky – výchova, víra – jedná impulzívně a často se stává obětí, nebo spoluobětí.

 

UŽ OD VĚKŮ JE NA ZEMI JEDNOU Z PODMÍNEK JAK PŘEŽÍT URČITÁ MÍRA SOBECTVÍ A SEBESTŘEDNOSTI.

Jak byste se zachovali VY, pokud byste se museli rozhodnout, stojíc u výhybky, zda pustíte vlak na kolej kde je člen vaší rodiny, nebo na kolej kde je patnáct cizích lidí a vlak by zabíjel v obou případech?

IRACIONÁLNÍ strach:

Jde o strach, který je neopodstatněný a souvisí s psychikou. Bojím se a nevím proč a čeho. Překonání tohoto strachu se dá naučit. I lidé s tímto strachem jej dovedou v krizové situaci překonat.

Stává se však, že v panické hrůze (úprk, skok, apod.) dovedou ohrozit sebe i druhou osobu.

 Nejlépe se zvládá strach s pocitem, že jsem na určité krizové situace připraven – ať už tím, že jsem se zajímal o možnosti řešení, ukládal do podvědomí, nebo i prakticky vyzkoušel.

One comment

  • Je to jednoduchá věc.. když je krizová situace, poprosím Ježíše o Pomoc, pokud jde o záchranu kohokoliv. Hořící dům, bouračka, přírodní katastrofa.. Věřím v pomoc od Boha a spolu s ním dokážu i nemožné, je to víra. Není pravda že uvádíte, člověka s vírou, že se zmrzačí a jiné vezme sebou. Já mám víru a ta mi pomáhá. Ve chvíli pomoci se soustředím na život zachraňovaného, můj jde o 10 % bokem. Zbylých 90% je na stráži. Podobně to mají hasiči, kaskadéři, vojáci. Pokud Bůh vidí, že pomáháte jinému spíš přežijete, něž když pomáháte sami sobě. Je to zákon dobra a pište si, že funguje, mám ho vyzkoušený a dosud žiju a děkuji Bohu. Každý musíme jednou zemřít, tak proč ne při šlechetném kousku? Nepotřebuji 100 panen v nebi jako muslimové, nahoře chci mít klid .-) Jo a otázka lokomotivy a vyhýbky na kolej z 15 lidmi nebo na příslušníka rodiny.. no to je horší, jj ale víte, že i lokomotiva se dá na vyhýbce vykolejit? Pak opět jedná náhoda, buď zemřou všichni nebo někdo, ale třeba i nikdo. Opět v této situaci je u Vás Bůh. Jste ze mně trochu vykolejení co? Nevadí, já vyhýbky ve svém životě nepoužívám, já přeskakuji z koleje na kolej :-) Ahojte Martin, p.s. pokud Vaše neziskovka učí mladé lidi pomáhat starým a postiženým lidem, Bůh Vám pomáhá, a já díky, že jste ahoj Martin

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *